Hamry
Hamry
Obec založena r. 1658
Výška nad mořem 496 m
Škola jednotřídní založena r. 1920
Průmyslové podniky: 3 mlýny, 1 pila
V údolí na cestě z Bystrého do Svojanova, zvaném Žleby, založil r. 1658 hrabě Maxmilián Valentin z Martinic závody železné. V tamějších kopcích a blízkém okolí nachází se hojně rudy železné, ponejvíce hnědele a také krevele. Krajina vůkol byla lesnatá, zarostlá vysokým lesem a tudíž materiálně k výrobě železa, alespoň dle zdání, dostačující. Nejprve byla vystavěna vysoká pec a slévárna v místech nynějšího mlýna čp. 5 v Hamrech a potom zařízena kovárna v místech nynějšího mlýna čp. 23. K pohánění strojů v kovárně byly založeny dva rybníky. Jeden pod vysokou pecí, jak posud přetržená hráz naznačuje, druhý v údolí pod Stašovem, pro větší zásobu vody. Železná ruda se dobývala hlavně mezi rohozenským dvorem a stašovskými lesy v místě zvaném na Rudníkách.
Šichtmistrem byl Kriětof Schierle, muž vzdělaný v hornictví a obeznalý u pracovního lidu i u panstva. Kovárníkem ( hamerníkem ) byl Jiří Furst. Správcem celého závodu byl Jan Krozan, šlechtic z Schonfeldu. Závod rychle vzkvétal. Výborné rudy železné bylo nadbytek a tak v závodě byly vyráběny různé předměty železné jak lité, tak kované: kotle, kamnovce, rendlíky, pekáče, pláty, plotny, kovadla, hmoždíře, palice, potřeby pro mlýny a různé řemeslníky, železo páskové, prutové, tyčové, což vše požívalo chvalné pověsti ve světě.
Kvůli většímu pohodlí pracujícího lidu byly založeny ve Žlebech domky a to poblíž závodů a pod Stašovem pro rudníky. Znenáhla domků přibývalo, takže osada měla 25 stavení, na půdě rohozenské bylo pět domků a v téže době nebo o málo později bylo postaveno 8 domků v nynější části obce Jedlové, zvané Paloučky. Toto jméno vzniklo pravděpodobně dle palouku, který se na tomto místě v celém zalesněném údolí nacházel.
Osada, původně Žleby, přijala dle závodu jméno Hamry, které jí zůstalo. Se vzkvétáním závodů se zvyšovala spotřeba dříví, z kterého se pálilo dřevěné uhlí. Vysoké lesy rychle zmizely, takže v r. 1675 se přestalo ve vysoké peci pro nedostatek paliva pracovati. Brzy na to i v kovárně. Tak při panských závodech povstala nová ves panská ( dominikální ), která se v zápisech farních uvádí počátkem roku 1680. Když pak průmyslové závody byly zrušeny, proměněna a přestavěna byla slévárna na mlýn a také kovárna se stala mlýnem. Také na začátku a konci Paloučků vznikly mlýny a uprostřed Hamrů nový mlýn. V domě čp. 9 byla panská hospoda a rychta, která byla zrušena, když osada byla přičleněna k obci Jedlové. Osada neměla obecního majetku, ani určitých katastrálních hranic. Byla obývána lidem českým, až na malé výjimky pozdějších přistěhovalců. Poněvadž jí bylo snášeti útisk se strany německé obce Jedlové, toužili hamerští po osamostatnění. Příní jejich bylo vyplněno až v r. 1920, kdy se stala osada Hamry samostatnou obcí.
Prvního ledna 1976 došlo ke sloučení s obcí Bystré, která v té době byla střediskovou obcí.
[ Opis materiálu zapůjčeného pí. Kavanovou z Hamrů ]